Zařizování a nástup do lázní

Ten čas tak letí… 

Jako by to bylo včera, co jsem dostala v propouštěcí zprávě po operaci doporučení na využití komplexní lázeňské péče. Vyřídila jsem si u obvodního lékaře vše potřebné, poslal za mě žádost do pojišťovny a za tři dny už mi přišlo potvrzení s informací, že mě bude kontaktovat lázeňské zařízení.

Myšlenka, že budu 28 dnů sama ve Františkových lázních mě maličko stresovala, ale převládalo nadšení a natěšenost. Do toho mi všichni říkali, jak to bude bezva. Procedury, doprovodný program, výlety, vše bez starostí, ubytování a dobré jídlo. Taky 4 týdny bez práce, což byla opravdu hodně zvláštní myšlenka. A teď tu ležím v posteli na pokoji a sepisuji tu všechny zážitky a poznatky z mého pobytu.

Před odjezdem

Když jsem si hledala, jaké lázně budu moci s indikací č. XI/3 (Stavy po komplikovaných operacích gynekologických) využít, nejdřív jsem se zamilovala do Lednice. Bohužel při sepisování žádosti s obvodním lékařem tuto možnost moje pojišťovna VZP vůbec nenabízela, takže jsme jako první možnost uvedli Františkovy lázně, které mi doporučoval úplně každý. Mariánské lázně jsem si nechala jako druhou možnost. Zpětně musím říct, že jsem nadšená, že mám Františky. Je tu nádherná příroda, spousta parků a možností výletů do okolí a úžasný klid. Ze začátku jsem to tolik nevnímala, ale to okolí mě nutí celkově zpomalit, a to je něco, co to tělo určitě k regeneraci potřebuje.

Když mi přišel dopis s pozváním do lázní i s konkrétním hotelem, termínem nástupu za týden a částkou k doplacení, nestačila jsem se divit. Byla jsem připravená na částku do 10 tis., v dopise ale byla uvedená částka 34 tis. Nejdřív mě napadlo, že to bude částka pro pojišťovnu, ale při pozdějším prostudování dopisu jsem zjistila, že je to doplatek, který mám uhradit já. Volala jsem ihned do František, aby mi vysvětlili, proč je částka tak vysoká, když se má jednat o komplexní lázeňskou péči, která je placená pojišťovnou. Bylo mi řečeno, že se jedná o nadstandardy, o které jsem samozřejmě neměla zájem. Ihned mi bylo řečeno, že tedy celý návrh bude přepočítaný a zašlou mi do emailu nový dopis s kalkulací.

Najednou to šlo, termín nástupu za 14 dnů a částka byla necelých 7 tisíc, s čímž jsem počítala. Za tuto částku máme obrovský pokoj pro 2 osoby, mám skvělou spolubydlící v podobném věku a toaletu se sprchou máme společnou ještě s dvěma pokoji. Což nám ale nevadí, máme alespoň větší soukromí. Místnost s toaletou a sprchovým koutem si totiž můžeme zamknout a vždy jí okupuje jen jeden. Na pokoji máme mimo jiné i televizi, ledničku, umyvadlo a spoustu úložného prostoru.

Co si budeme povídat, první momenty jsou vždy náročnější. Když ještě není člověk otrkaný, nezná to tu, neví pořádně kde co je, tak se cítí nesvůj. Nemyslím jen hotel, ale i blízké okolí, protože na procedury se chodí do různých budov. Ze začátku, jsem si myslela, že budu samotář, který si odbude procedury a následně bude využívat všechen volný čas ke sportu a výletům, ale to se hodně rychle změnilo.

První dny jsem věnovala z větší části Instagramu, na který jsem přidávala různé příspěvky ve formě Story @katerinagoblova. Na ty jsem měla spoustu reakcí od dívek a žen, které mě sledují a mají podobnou diagnózu a tak jsem jim ráda věnovala svůj čas a odpovídala jsem jim na dotazy. Tím jsem většinou zaplácla čas mezi procedurami. Postupně se procedury začnou opakovat, tak už jsem neměla potřebu sociální sítě tolik zásobovat. Vše mám ale uložené ve Výběru s Františkem, tak se můžete mrknout. Odpoledne jsem věnovala ze začátku fitku, stihla jsem i divadlo, plavání a menší procházku. Mojí introvertní povahu hodně rychle nabourala moje spolubydlící a pak postupně i další úžasní lidé, které jsem tu poznala a začala jsem čas trávit převážně s nimi. Nakonec jsme se rozrostli na celkem početnou skupinku o osmi lidech. No ale já chci začít od úplného začátku... 

Jede se do lázní 

Někdo jiný by určitě balil minimálně týden dopředu. Ještě když jsem věděla, že to bude na měsíc a budu potřebovat vlastně úplně všechno. Nějak jsem ale nebyla schopná se dokopat a balila jsem až na poslední chvíli, taková normálka. No vlastně se nakonec musím docela pochválit, chyběl mi jen nějaký větší batůžek a nějaké sandálky. 

Jo vlastně kecám, ještě repelent a nějaké léky, které jsem si dokupovala. Ty bych ale nepotřebovala, kdybych si nehrála na otužilce.

Do Františkových lázní mě odvezla mamka s jejím přítelem a cestou jsme se zastavili ještě v parku Boheminium v Mariánských lázních. Pokud budete mít někdy cestu okolo, určitě park stojí za návštěvu. Najdete tu zmenšeniny našich nádherných památek a oblíbených míst Česka. Projitý ho máte za 2 hodinky i kafčem. Vstup je 170 Kč za dospělého, můžete sem i s pejskem a otevřeno mají každý den od 10 do 18 hodin. 

Do hotelu jsem přijela před pátou, mamka mi ještě pomohla s kufrem do pokoje a samozřejmě potřebovala zkontrolovat, kde bude její dcéra měsíc bydlet. Hned při příchodu do pokoje jsme si všimly sportovního oblečení. Docela mě uklidnilo, že spolubydla bude aktivní a začala jsem se trochu víc tešit. Já nad tím tedy do té doby neuvažovala, ale co kdybych tam měla nějakou protivnou, línou a chrápající ženskou?

Pokoj působil na první pohled příjemným a čistým dojmem. Tady se mi bude líbit!

Dle instrukcí z recepce po příjezdu, jsem si skočila na sesternu, kde jsem dostala léčební plán na první den. Ten zahrnoval i vstupní prohlídku u doktora, po které jsem dostala plán na celý pobyt.

Po večeři jsem se seznámila se svojí spolubydlící Šárkou, která je skvělá a hned mi začala dávat rady a tipy, což bylo k nezaplacení. Spát jsem šla trochu nervózní z toho, jak člověk bude stíhat přebíhat mezi jednotlivými procedurami, ale zároveň natěšená na všechny ty nové věci, které mě tu čekají!